(též Beltain, Bealltuinn, Belotenia, Calan Mai)
„Tak ležíme opět spolu. Ty a já. Kde jsi byla celou tu dobu? Trošku ses zatoulala a já tě nechtěl pro tvou svobodu hledat. Tvé vlasy mají stále tak krásnou vůni a ten dotyk kůže je pořád stejný. Jak mám rád tvé objetí a tvůj dech. Opět ležíme spolu v měkkém mechu, obklopení kořeny dubů, zatímco si pijeme víno ze rtů. Na tebe, má milovaná, na lásku a na Beltain!
V dáli září ohně, ohnivé tyče švitoří nocí a zvuky bubnů se šíří do krajiny. Dnes ano, dnes můžeme dělat hluk na posvátné louce uprostřed lesů. Tato noc totiž patří jen nám živým, životu, plodnosti a našim spřízněným. Všem bytostem, jež s námi lidmi chtějí žít v míru, a všem bohům a bohyním, jenž nás ochraňují. Mihotavé stíny těl poskakují v radostném tanci a podupávají do rytmů. Dva milenci se odtrhli a vydali se také do posvátného háje stvrdit svou lásku. Na lásku, má milá!”
Toto je svátek, který se oficiálně slaví v době, kdy se jaro změní v léto. Tradičním datem je 1. 5., třebaže platí totéž, co o Samhainu – jedná se o aproximační datum.
Oslavy Bealtaine zahrnují veliké ohně, očistné rituály, věštby a oběti pramenům a Aos Sí. Příbytky se zdobí rozkvetlými stromy, nejčastěji hlohem, který je jinak během roku zapovězeno trhat. Peče se speciální sladké pečivo, hoduje se a také se provádějí ochranné rituály osob i celé komunity. Velmi populární jsou též rituály spojené s partnerstvím, plodností a krásou.
V kole roku je přesným opakem Samhainu. Na místo smrti, předků a konce se proto plně slaví život, láska, rozkvetlá krajina a plodnost. Sexuální spojení ve víru divokých tanců a za zvuku bubnů v záři ohňů. Staví se také májka – symbol plodnosti celé vesnice, již muži musí po určitý čas hlídat.
Zemědělský aspekt svátku se týká především vyhánění stád ze zimovišť na pastvu a jejich rituální očisty po zimě.
Oslav svátku Beltaine se pravidelně můžete účastnit v Zemi Keltů, na zámku Nižbor nebo pod Troskami.
Text společně připravili Eva Dínen Holcmanová a Filip Airis Kubín (Česká pohanská společnost) a doupravil Jiří Kalát (tres viae / foto: Země Keltů).